SK HRANICE

Svěřencům trenéra Davida Hubáčka v domácím prostředí vyšly nástupy do obou poločasů, když po brankách Hellebranda a střídajícího Číže dvakrát vedli, ale soupeř skóre pokaždé rychle srovnal. O dělbě bodů rozhodly trefy Šidlíka a kapitána Cagaše.

„Jsme zklamaní. Doma jsme chtěli samozřejmě vyhrát, ale i když jsme měli asi o něco více ze hry, konečná remíza je zasloužená,“ přiznává kouč zlínské juniorky David Hubáček.

Domácím mladíkům k další výhře nepomohly ani posily z áčka Bartošák s Machalíkem, poprvé v letošní sezoně nastoupil brankář Bachůrek, jenž dlouho laboroval se zlomenou zánártní kůstkou.

„Bachy se připravoval s áčkem, ale chodil i s námi. Jsme rádi, že je konečně fit. V zápase působil klidným dojmem, i když neměl až tolik práce. Škoda, že před druhou brankou nevyboxoval míč dál, ale nic mu nevyčítám,“ uvedl Hubáček.

Zlíňané šli do vedení hned v 6. minutě, kdy Bartošákův přetažený centr dal Fojtů pod sebe a neobsazený Hellebrand prostřelil vše, co mu stálo v cestě.

Hranice se ale po inkasované brance zvedly a výsledek brzy srovnaly. Po centru Vavříka z pravé strany se hlavou prosadil nepokrytýŠidlík.

Pak přišla pro domácí další komplikace. Kouč Hubáček musel vystřídat zraněného Ulrycha, do hry šel Číž. „Věděli jsme, že to tak může skončit. Vojta nebyl stoprocentně fit, ale chtěl to zkusit. Nakonec si brzy řekl o střídání,“ uvedl Hubáček.

Zlínský kouč musel se sestavou improvizovat už před utkáním, protože neměl k dispozici klasického útočníka.

Na hrotě nastoupil záložník Dorňák, potom šel dopředu střídající Číž.

Ševci byli po většinu utkání aktivnější, moc šancí si ale nevytvořili. Hranice, které vedl bývalý záložník Sparty či Baníku Ostrava Miroslav Matušovič, bránily skvěle, protivníka před gólmana Tomečku téměř nepouštěly. „Hráli jsme jenom po šestnáctku,“ uvedl Hubáček.

Jeho týmu i tak parádně vyšel i nástup do druhé půle.

Dorňákova přihrávka na Machalíka sice neprošla, ale volný balon si vzal Číž a jeho tečovaná střela skončila za bezmocným gólmanem Tomečkem.

Hranice se ale rychle nadechly a i podruhé v utkání skóre srovnaly. Cikův povedený roh ještě dokázala zlínská defenziva odvrátit, aleodražený balonu napálil v akrobatické pozice do sítě hostující kapitán Cagaš. Balon nejprvevyletěl několik metrů vzhůru, aby poté zapadl za záda překvapeného Bachůrka.

„Byla to velká škoda,“ povzdechl si Hubáček.

„Chtěli jsme hrát rychle nahoru, míče posílat za hostující obranu, ale moc se nám to nedařilo. Pokud bychom ale déle udrželi vedení 2:1, soupeř by se musel víc tlačit dopředu, ale takto mohl hrát v klidu zezadu,“ říká Hubáček.

Závěr byl otevřený, béčko Zlína se až do konce tlačilo dopředu a snažilo se strhnout vítězství na svoji stranu. Vyhrát nakonec mohli hosté. Škoda v nastaveném čase nahrál Kiškovi, jehož šanci zmařil obětavým zákrokem vracející se Hartman.

Nerozhodný výsledek 2:2 už vydržel.

„Kromě toho, že jsme nedali gól, nemám hráčům co vytknout. Hranice byly v deseti na své půlce a měly snad jednu akci. My jsme celý poločas tlačili, Komenda měl tři možnosti, Svoboda a Vybíral jednu. Bylo tam dost standardek, kombinací, ale nic tam nepadlo,“ litoval uničovský trenér David Rojka.

„Věděli jsme, že přijede kvalita a zkušenosti. Uničov je tým, který je v soutěži dlouho a pohybuje se nahoře. Byli jsme ale dobře připraveni. Sledovali jsme jejich první zápas, kdy porazili Karvinou 5:2. Nechtěli jsme zalézt a bránit. Chtěli jsme si to s nimi rozdat, ale ukázala se kvalita. Byli lepší, více na míči,“ uznal kouč Hranic Miroslav Matušovič.

„O poločase jsem nabádal kluky, aby nepanikařili, hráli stejně a že to přijde. Do plných se hraje ale každému špatně. Navíc nám úvodních patnáct minut nevyšlo, nehrálo se a bylo to rozkouskované. Vypadli jsme z tempa,“ popisoval Rojka.

„My jsme si o přestávce ukázali některé věci, v nichž jsme dělali chyby, a hra se srovnala,“ dodal Matušovič.

A byl to právě jeho tým, kdo šel v 64. minutě do vedení, když pas mezi obránce vyřešil Koláček.

Jenže vedení neslavily Hranice dlouho. Přesně dvě minuty. To se po akci z pravé strany dostal míč ke Špatenkovi a ten obstřelem zpoza vápna vyrovnal. Pro Špatenku šlo o teprve druhý start v mistrovském utkání za Uničov a hned se defenzivní záložník prosadil.

Infarktový byl potom závěr. Nejprve zahrál v poslední minutě rukou ve vápně Ambrozek. Nařízenou penaltu ale domácí Kiška neproměnil, Kvapil mu ji lapil.

„Mohli jsme vyhrát, byť by to bylo pro Uničov, který byl o něco lepší než my, kruté. Trošku to mrzí, ale střelci bych nic nevyčítal. Prokázal odvahu, že si míč vůbec vzal,“ říkal Matušovič.

A mohlo to být pro Hranice ještě horší, v nastavení totiž mířil David placírkou těsně vedle. „Zavánělo to penaltou, mohli jsme to strhnout na svoji stranu. Bod je pro nás ztráta,“ litoval Rojka.

„Klukům nemám co vytknout. V defenzivě jsme hráli na hranici možností. Všichni tam nechali všechno co mohli. Byť chceme každý zápas vyhrát, tak respektujeme sílu soupeře a bod je dobrý. Pro psychiku je dobré, že jsme ještě neprohráli,“ uzavřel Matušovič, jehož tým tak i druhý zápas po postupu remizoval 1:1.